.jpg)
Peter, hned na úvod se tě zeptám na to, že znojemský tým má do současnosti snad jedenáct proher o gól, to už snad nemůže být náhoda...
Řekl bych, že tato skutečnost je spíš trošku nezkušeností našeho mančaftu jako celku. Přece jen máme mladší tým, když si to vezmeš, že je tam poměrně hodně mladých hráčů a v těch zlomových situacích jsou momenty, kde nejen oni, ale jako tým celkově selžeme. A nejedná se jen o ty mladé hráče, to bych řekl špatně, poněvadž při těch momentech zaváhání přijde kolikrát i smůla a nezdar je na světě. V každém případě je důležité, abychom v těchto zápasech vyhrávali alespoň o gól. V této lize se nikam nespadá, což je obrovská výhoda pro mančafty, že nemusí být pod obrovským stresem a nemusí se bát nějaké baráže, takže z takových zápasů se může každý hokejista poučit.
Jak už jsi sám shora popsal, znojemský tým má ve svých řadách dost mladých hráčů, kteří ještě loni hráli juniorskou soutěž. Nejen trenéři, ale i hokejová veřejnost míní, že pokud tento mančaft zůstane do budoucna pohromadě, bude rok od roku lepší a zvýší se i jeho prestiž v EBEL lize...
Určitě je v našem týmu spoustu mladých kluků, kteří už teď hrají velmi dobře, a pokud i nadále budou na sobě pracovat naplno, tak mají velký potenciál na to, aby to hokejově někam dotáhli. Pokud tady zůstanou, budou dostávat šanci a chytí ji za pačesy, tak mají dobré vyhlídky. Samozřejmě je to vše také o štěstí a o zdraví, ale na to, že ti kluci ještě vloni hráli v juniorce, tak hrají výborně.
Peter, kolik roků už jsi ve Znojmě?
Ve Znojmě jsem letos již třináctým rokem.
Můžeš hokejovým příznivcům připomenout, kolika hokejovými kluby jsi doposud prošel?
Prešov, Poprad, Košice, Znojmo, Pardubice, Brno, Zvolen a teď jsem zase ve Znojmě.
Jsi původem Prešovan, nyní ses usadil ve Znojmě. Můžeš popsat, proč se tak stalo?
Během mého působení ve Znojmě jsem se rozvedl a našel si zde za manželku Znojmačku, se kterou máme dítě a žijeme tady. Usídlil jsem se ve Znojmě, kde se mi líbí a toto město mi přirostlo k srdci. Lidé jsou tu super a mám tady spoustu známých a přátel a řekl bych, že o hodně víc než v Prešově, kde jsem vyrůstal. Takže se zde mezi lidmi cítím velice příjemně a našel si tady i manželku, takže to jsou ty hlavní důvody.
Na Znojemsku se ti líbí, zdejší kraj máš zřejmě zmapovaný, na dovolenou už tedy jezdíš jinam?
Jak říkáš, zdejší kraj už jsem poznal, tak tady dovolenou netrávím. Po Znojemsku jezdím většinou na kole, když máme nějaké tréninky. Na dovolenou jezdíme většinou k moři, neboť takovou dovolenou moje manželka přímo miluje. Teď nám ale dospívají děti, tak často přemýšlíme, jestli s nimi nepojedeme třeba někam na chatu, kde jim uděláme nějaký zajímavý program, aby nepřijeli jen někam k moři, kde by se vyplácli u vody a nudili se.
Když jsi přišel do Znojma, tak byl tvůj syn Peter ještě malý, dnes už je o něm hokejově slyšet, co bys řekl na jeho adresu?
Můj syn Peter už ve Znojmě nastupuje za mladší dorost. Zanedlouho bude mít patnáct let a v současné době je už vyšší, než su já. Má 186 cm, ale kromě toho má před sebou ještě hodně práce, neboť před začátkem jeho hokejové kariéry, či toho, než začal hokej hrát, tak v trénincích hodně vynechával, což je nyní cítit na jeho pohybu na ledě.
Z jakého důvodu si myslíš, že tomu tak je?
K tomu se nechci vracet, tréninkově prostě vynechával. On tady se mnou nebyl, předtím byl v Prešově s mojí bývalou manželkou, tam měl časté zdravotní problémy a jedno s druhým, což se zkrátka takhle projevilo. Ale v současné době jsem moc rád, že na sobě začal pracovat a poctivě maká. Ale je jen na něm, jestli ten hokej někam dotáhne či ne. Teď mladý Peter žije tady ve Znojmě společně se mnou, mojí manželkou a našimi dětmi tady. Nyní chodí do osmé třídy základní školy, takže jej čeká ještě devátý ročník, a pak uvidíme, jestli bude následovat nějaká střední škola.
Nejlepší časy extraligového hokeje jsi zde zažil s tvým krajanem Markem Uramem, co o něm víš, jste v kontaktu?
Marek Uram kandiduje do parlamentu Slovenské republiky za Slovenskou národní stranu na dvacátém místě kandidátky, takže se pokouší o politickou kariéru. A co o něm momentálně vím, je to, že je v Liptovském Mikuláši, byl zraněný, takže hokej nehrál celý rok, neboť měl potrhané křížové vazy v koleně. V kontaktu tedy jsme.
Mezi hokejovými fanoušky se šíří fáma, o které možná víš, že by měl Marek opět přijít do Znojma...
Možná by Marek mohl přijet do Znojma na návštěvu, že bychom mohli zajít někam do vinného sklepa (smích). Určitě něco takového v čase jeho zranění plánoval, ale v současné době, kdy to zkouší v politice, tak na to jistě nebude mít čas.
Peter, do jaké míry musíš jako starší hráč trénovat, aby sis udržel výkonnost - krok s mladýma klukama?
Ten věk člověk nezastaví a je třeba trénovat, abych mohl ten hokej hrát na této špičkové úrovni. Ono ale není vše jen o té rychlosti, ale i o šikovnosti a tvořivosti na tom ledě, není to jen o tom nahánět se zleva doprava a naopak. Hrát to křížem krážem, ale je potřeba do toho dát i myšlenku a nahrát si. Já jsem si vědom, že už ne vše stíhám na ledě oproti těm mladým klukům, kteří jsou na ledě rychlí, tak se to naopak snažím doplnit nějakou tou hokejovou myšlenkou a šikovností, aby to hokejově dobře vypadalo a ten divák měl z toho dobrý pocit stejně jako já, když se to povede.
To co jsi teď popsal, tě mohu ujistit, že tento pocit z tvé hry fanoušci Orlů jistě mají, neboť tento názor je v ochozech znojemského zimáku často slyšet! Nakonec jsi druhým nejlepším hráčem týmu v kanadském bodování...
Člověk tím věkem samozřejmě rychlost ztrácí a já jsem navíc nikdy nebyl žádným rychlíkem, a přece není v mém věku lehké se vyrovnat 22letým klukům, kteří jsou v tomto věku v hokejovém vývoji nesmírně výbušní. Tam já už to musím nahrazovat svými zkušenostmi.
Hrál jsi českou extraligu, nyní hraješ EBEL ligu. Před časem porazil Salzburg Pardubice. Vidíš nějaký rozdíl mezi českou extraligou a rakouskou EBEL ligou?
Podle jednoho utkání se jistě nedají dělat nějaké závěry či hodnocení. Extraliga je rozhodně kvalitnější soutěží než EBEL liga. EBEL liga je o jiném stylu hry, kde hraje spoustu cizích hráčů jako Kanaďané, Švédové atd. Extraliga je víc kombinační a hraje se tam víc dozadu, protože je tam ten strašák z vypadnutí ze soutěže v případě nezdaru. Takže ta česká extraliga je po této stránce hodně opatrná. České týmy hrají kombinačně a mají tam tu hokejovou myšlenku. Největší rozdíl mezi těmito ligami bych řekl, že je v kombinačnosti a též v tom, že v extralize se hraje méně do těla. Ale EBEL liga mě však v tomto směru docela dost překvapila, protože jsem očekával tvrdou hru, ale až na pár výjimek jsem v české extralize zažil o hromadu tvrdší souboje v utkáních.
Týmy EBEL ligy pokud pozoruji, jezdí do Znojma moderními autobusy. Jakým autobusem jezdí na utkání tým znojemských Orlů?
My jezdíme na utkání autobusem pana Tunky, což je třínápravový moderní autobus, který je velice komfortní. Tam si nemůžeme nikdo na nic stěžovat, neboť tam má každý hráč k dispozici minimálně dvě místa a možná i víc. V autobuse je mikrovlnka, WC, video a samozřejmě vše, co k takovému cestování na vysoké úrovni patří včetně klima.
Takže autodopravce pana Tunky tvoje slova jistě potěší...
Jsem rád, že pana Tunky mohu v této záležitost pozdravit (smích).
Peter, tvoje hokejová kariéra se přece už jen tenčí, čím se hodláš živit, až s hokejem skončíš?
Něco je už rozběhnuté, a určitě by se to mělo týkat hokeje. Nechci předbíhat událostem, ale bylo by moc dobré, kdybych mohl působit hokejově ve zdejším klubu. Přece jen nějaký ten čas hraji hokej, tak bych rád pokračoval v této branži a jen těžko bych si uměl představit, abych naráz spadl do nějakého mimosportovního odvětví. Pokud tedy vyjde něco s hokejem, tak by to bylo super.
Před chvílí jsi tady v posilovně lepil na zeď zrcadlo se svým kamarádem, jak jsi říkal, též Východňárem...
Ano, my se víceméně s Karlem setkáváme na Freeportě, kde pracuje.
Co na svýho kamaráda Východňára prozradíš?
Jmenuje se Karel Predschnaider, což je typické slovenské jméno, je to Slovák jako řepa.
To jméno zní spíš německy...
On je ze Spišské nové Vsi a tam se možná nějací Němci zapomněli. Myslím, že i jeho praděda má též nějaké předky z Wehrmachtu (smích všichni). Takže tam je těch německých jmen víc. Když jsem prvním rokem přišel do Znojma, tak Karel dělal myslím něco na stadioně a začal tam na mě po východňársku rozprávať, tak jsem se otočil, neboť jsem si řekl, že jsem tady dva dni i s cestou a naráz slyším slovenštinu. Karel se tam ke mně přihlásil, že je též z východu, tak jsme si samozřejmě začali rozumět. Jsme kamarádi tedy již třináctým rokem. Takže když něco potřebuji udělat, tak mi Karel, který je velice zručný, přijde pomoct.
Jak často se dostaneš domů na Slovensko?
Záleží na tom, kolik je času. Většinou tak dvakrát či třikrát do roka. Mám tam rodinu, mám tam bratra a jsem kmotrem jeho dcery, která je výborná krasobruslařka a jezdí po různých soutěžích. Já už se též těším, že pokud to takhle půjde dál, tak si musím udělat víc času, abych se na ni zajel na to Slovensko podívat. Ve své kategorii je nejlepší na Slovensku, takže ji takto musím pochválit, neboť je opravdu velmi šikovná. Když to člověk zanedbá a nevidí ji, jak roste, tak pak už to nikdy nedoběhne, až bude velká. Už toto je velký důvod, abych se na tom Slovensku objevil častěji.
Peter, co tě kromě hokeje ještě baví?
Pokud mám čas, tak chodím hrát hodně tenis.
A co golf? Jednou jsme se potkali, když jsi jel na kole s golfovými holemi...
Ano, ano, jeden čas jsem chodil hrát i golf, ale potom jsem měl zraněné koleno a loket, takže jsem se golfu tolik nevěnoval. Za první jsem neměl čas a za druhé jsem měl bolest v loktech, takže jsem to nemohl nějak přehánět. Teď už jsem zdravotně v pořádku, takže bych se na ten golf mohl opět vrhnout, ale je to hodně časově náročné, a také je škoda, že tady není v blízkosti nějaké golfové hřiště, aby se za ním nemuselo daleko cestovat. Ten golf zabere bez problému šest až osm hodin času a mě se momentálně nechce věnovat tolik času právě golfu...
Peter, někteří Slováci co znám a co se zde natrvalo usadili už mluví česky tak, že to na nich nejde ani poznat. Stejně jako na mě, když překládám ze slovenštiny do češtiny... (Řečeno v legraci)
Že automaticky překládáš? (smích)
Ale já za to nic nechci... (smích)
Ono je to tak, že mi lidé rozumí a dokonce mi říkají, že jsou rádi, když slyší slovenštinu a že se jim tato řeč líbí. Nemám tedy moc důvodů proto, abych musel mluvit česky - po česku. Samozřejmě, když děti nerozumějí nějakému slovu, tak jim to přeložím, ale není to žádný obrovský problém. Doma mluvím slovensky s dětmi i s manželkou, jim to nevadí, a mě už vůbec ne.
Já v tomto směru též nevidím žádný problém, protože dost z nás, co jsme zažili společný stát, jsme prostě takoví Čechoslováci...
Přesně tak, tak.
Zdeněk Kapinus